V rukou toho, kdo krade knihy nebo nevrací vypůjčené, by se měla knížka proměnit v dravého hada. Měla by ho ranit mrtvice a ochromit všechny jeho údy. S hlasitým křikem by měl žebronit o milost, a jeho utrpení nechť se nezmírní, dokud nepřejde v rozklad. V jeho vnitřnostech nechť hlodají knihomoli jako červ smrti, který nikdy neumírá. A až nastoupí poslední trest, nechť ho pekelný oheň navždy pohltí.
Nápis z knihovny kláštera San Pedro v Barceloně, citovaný Albertem Manguelem

Planoucí lesy Venuše

5. září 2014 v 16:30 | Narsis |  Poklady ještěrek
Autorkou je Tonke Dragt (většinou se počeštěně uvádí Dragtová - což se mi nelíbí). Tato kniha se dá zcela jasně zařadit do oddělení science-fiction. Začátek je asi nejnudnější část knihy, ale přece jen je velmi zajímavý.
Kniha je o průzkumníkovi jménem Edy. V této době je na naší planetě velmi velmi málo lesů. Venuše má lesů naopak mnoho. Tyhle lesy jsou však planoucí a roztaví vše co není organické - planetolety, kosmolety, teroboty, oblečení, komunikátory, skafandry, ... zkrátka vše. Edy jakožto průzkumník už navštívil měsíc, mars a i jednou Venuši. Teď letí na Venuši znovu. Pak poruší pár pravidel a dojde tak k nečekanému objevu ...
Pozor: Následující část článku obsahuje spojlery!

Nejdřív Edy přistane jako průzkumník jedenáct podruhé na Venuši. Protrpí si SDK (Služba dobré kondice pokud si dobře pamatuji). Následuje popis pár dní strávených v kopuli a na průzkumech. Edy má nad ostatními průzkumníky velení, protože tu je již podruhé. Edymu se, ale nelíbí že mohou zkoumat jen okruh jedné míle od základny, kde není ani les, a kde prováděl tytéž průzkumy před třemi lety. Pár dní po vyzkoušení nových skafandrů se Edy rozhodl porušit předpisy. Do karet mu hrálo zranění jiného průzkumníka, který se nemohl účastnit průzkumného letu. Edyho společník průzkumník dvanáct letěl se společníkem zraněného průzkumníka, a tak letěl Edy sám. Když se měl z letu vrátit, zvolil jinou trasu - trasu C, která vede nad lesy. Edy letěl naschvál příliš nízko a příliš pomalu. Měl na sobě pro jistotu ten nový a lepší skafandr. Pak nouzově přistál a do základny se chtěl vrátit sám pěšky přes les. Základna mu to dovolila. Ačkoli měl nový skafandr zařízení, které vyrovnávalo teplotu ve skafandru na optimální po nějaké dobře přestalo fungovat. Edymu začínalo být stále větší horko, ale bál se ho sundat. Pak ale uposlechl hlas, který mu radil, aby si ho sundal. Pak se setkal s Afroiny - obyvately planety Afroi (Venuše), kteří umí číst myšlenky. Afroini se naučili Edyho řeč - přečetli si to v jeho myšlenkách. Po návratu se dělo mnoho věcí a změn. Základna začala posílat lidi do lesů - hlavně Edyho. Postupem času Edy zjistil, že dokonce umí číst myšlenky, když je ve správném naladění. Přijde mi že kniha má otevřený konec, ale velmi moc se mi líbila!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kliknutím na obrázek zjistíte, odkud jsem obrázek stáhla. Pokud obrázek neobsahuje hypretextový odkaz, je můj vlastní.