V rukou toho, kdo krade knihy nebo nevrací vypůjčené, by se měla knížka proměnit v dravého hada. Měla by ho ranit mrtvice a ochromit všechny jeho údy. S hlasitým křikem by měl žebronit o milost, a jeho utrpení nechť se nezmírní, dokud nepřejde v rozklad. V jeho vnitřnostech nechť hlodají knihomoli jako červ smrti, který nikdy neumírá. A až nastoupí poslední trest, nechť ho pekelný oheň navždy pohltí.
Nápis z knihovny kláštera San Pedro v Barceloně, citovaný Albertem Manguelem

Prosinec 2014

Americké Vánoce

19. prosince 2014 v 15:25 | Narsis |  Co si myslí ještěrky
Jedu autobusem do Úpice a vyhlížím z okna na domy, které míjím. V tom si všimnu posyltavy v červeném oděvu visící na laně z balkonu. Je to figura santy. Na daších domech je spousta vánočních světýlek. Usměji se, když je vidím, ale pak si uvědomím, že je den. Proč tolik svítí těmi světýlky? Proč je v Česku stále častější Santa Klaus?
Nemůžu pochopit proč už i v Česku jsou Vánoce čím dál víc obchodní věc. Lidé by si měli odpočinoit, dát dárky svým blízkým a odtrhnout se od stresu a vypětí, které by mělo být všudypřítomné jen po zbytek roku, ale ne o vánočních svátcích. A už před Vánocemi by se mělo vše zpomalovat a zpříjemňovat. Bohužel lidé začínají šílet. Letí na poslední chvíli do obchodů, shání umělé figurky Santů a svítící řetězi a kupují cukroví.
Zajímalo by mě proč se Santa stává čím dál oblíbenějším, když je zde Ježíšek púvodní. A proč se v obchodech objevuje na prodej cukroví. Copak si lidé už ani nedokáží nic upéct?
A co teprve vánoční světýlka. Ano, souhlasím s tím, že jsou hezká. Jenže lidé je nechejí svíti celou noc a někdy i přes den. A to ještě od prvního prosince. Vždyť v noci přece projedou kolem sotva čtyři auta, tak proč to musí celou noc svítit? Tak akorát to spotřebovává elektřinu!

To je ode mne,asi vše. Vyjádřila jsem zde svůj názor, ale to neznamená, že je správný. Byla bych ráda, kdybyjste se k tomu také vyjádřili.

Bulvár a reklamy

12. prosince 2014 v 17:08 | Narsis |  Co si myslí ještěrky
Již mnohokrát se mi stalo, že si naproti mně někdo sedl, rozevřel noviny a začetl se do nich. Já jsem z nudy pozorovala různé strany novin, které se mi naskytly ke čtení. Nejčastějším byl magazín Blesk. A jak si tak pročítám jednotlivé stránky proložené nejrůznějšími reklamami, uvědomím si, že mi žádné takové noviny vůbec nechybějí. K čemu mi je užitečné vědět, že se nějaká slavná osobnost rozvedla se svým partnerem? Nebo že tento hokejista chodí s tou novou zpěvačkou?
Myslím, že celý svět je přeplněn reklamami a zbytečnými informacemi. Na každém kroku je vidět reklama na to či ono. Je sice hezké, že na reklamním billboardu píší, že pokud v Lidlu koupím tři lahve kofoly, která mi stejně nechutná, ušetřím třicet korun, ale je to opravdu tak důležité? Téměř každý časopis se zabývá pouze vztahy. Když se mé sestry dívají na kanál určený pro děti, nechtějí se od něj odloučit ani na reklamy. A čeho si nevšimnu! Hltají reklamy, které by tak mladou generaci neměly obtěžovat! Jaké malé dítě by zajímalo, že v Albertu je vše čerstvé? A to jsem ještě nezmínila rádio. Po každé písni jsou zde k slyšení další reklamy.
Některé zprávy jsou důležité, ale takové zprávy se ztrácejí mezi těmi výraznějšími a pikantnějšími. Informace, které více ovlivňují náš život, jsou utlačovány novinkami o slavných osobnostech. A tyhle bezvýznamné zprávy o nejrůznějších skandálech nám podle mého názoru vymývají mozky. Zaplavují náš svět, o kterém bychom si rádi mysleli, že je nedotčen těmito zbytečnostmi, že je jen náš, a že se zde pohybují jen informace, které silně ovlivňují náš svět a jsou užitečné. Lidé žijící v této době by měli být schopni rozeznávat falešné a zbytečné informace od těch, které jsou užitečné. Až příliš mnoho lidí hltá zbytečné zprávy, má v nich ohromující přehled a přehlíží to podstatné. A co teprve lidé vydávající noviny? Prodávají nám magazíny plné zbytečností, vydělávají na tom a asi ani nemají výčitky svědomí. Pravděpodobně jim vůbec nevadí, že nám vymývají mozky a nedodávají nám to, co potřebujeme, i když o tom většina z nás třeba ještě neví. Většina lidí neví o tom, co hltají za zbytečnosti. Nevědí, čím se obklopují, jsou slepí k okolnímu světu médií obsahujícímu to podstatné. Nechávají se krmit falešností. Někteří se dokážou rozhlédnout a vnímat okolní svět. Věří svému rozumu a prosívají tu hmotu, kterou nám média štědře poskytují. Jsou schopni pečlivě oddělit kousky kvalitních informací obsažené v jejich okolí. Dokážou odolat útoku způsobenému naoko lákavými a zajímavými titulky novin a dobře složenými znělkami obchodních firem.
Já sama patřím k lidem, kteří se dokážou rozhlédnout. Snažím se nevnímat bulvár, ignorovat reklamy a uchovávat v paměti jen věci, které jsou opravdu podstatné. Pohybuji se v okruhu lidí, kteří stejně jako já prosívají hmotu, se kterou přicházejí do styku. Jsou to mí přátelé a já vnímám, že kdyby patřili ke skupině lidí hltajících bulvár a informace o vztazích zpěvaček a herců, nemohli by v žádném případě být mými přáteli. My, lidé, kteří jsme schopni rozhlédnout se a pečlivě prosévat zrnka informací, bychom se měli slitovat nad zbytkem společnosti a pomoci jí k tomu, aby se také dokázali rozhlédnout. Dnešní lidé nutně potřebují schopnost rozeznávat falešné a zbytečné informace od těch, které jsou užitečné. Kdyby si většina lidí uvědomila tuhle skutečnost, byl by svět asi tisíckrát jednodušší, neexistovaly by bulvární noviny, nikdo by nehltal bezvýznamná slova, nikdo by nemusel hledat střípky důležitých faktů mezi těmi zbytečnými a většina lidí by rázem byla mnohem inteligentnější.
P. S. Tohle je trochu upravená úvaha na téma: Média a my. Myslím, že by tady měla být.

Matematické funkce

5. prosince 2014 v 18:37 | Narsis |  Ze školy ještěrek
Takže pro začátek by bylo dobré vědět, co je to funkce. Matematická funkce vyjadřuje záislost jedné veličiny na druhé. Jinými slovy je to jakási "rovnice". Například : f : y = 3x + 2
Poznámka: ta dvojtečka za f je opravdu dvojtečka a ne děleno! :) Neplést!
Funkce obsahuje vždy nezávisle proměnnou (obvykle označovanou jako x) a závisle proměnnou (obvylke označovanou jako y). Pro lepší pochopení vám to vysvětlím na již zmíněné funkci f : y = 3x + 2 Zde je x nezávislé proměnná - x může být prakticky cokoli, pokud x není nějak určeno. Dalo by se také říct, že písenku x je úplně fuk, jaké bude y. Ovšem y, které označuje závisle proměnnou, velmi záleží na tom, co se za x dosadí, protože, podle toho bude y velké. To je důvod, proč se označuje za závisle proměnnou - je závislé na x.
Abychom znali potřebnou terminologii, musíme chápat i výrazy, jako jsou funkční hodnota, definiční obor funkce a obor hodnot funkce. Jedno po druhém:

1) funkční hodnota funkce
Na levé straně je vždy závisle proměnná a na levé její výpočet - výraz s nezávisle proměnnou. Obecně se to dá zapsat takto: y = f (x) [ ypsilon se rovná ef iks ] Písmeno f označuje danou funkci (pokud je někde použito funkcí víc používají se buď další písmena, nebo f1, f2, f3, ...) Označuje také výraz, kterým se dá vypočítat y z hodnoty x. Proto se ted ydá napsat toto : f (x) = 3x + 2 Nebo - li výraz pro výpočet y z hodnoty x se rovná tři x plus dva. Do závorky se dá také napsat hodnota, která se dá dosadit za nezávisle proměnnou (x). Proto existuje tento zápis:
f (4) = 3*4 + 2
f (4) = 12 + 2
f (4) = 14
- Daná funkce pro číslo 4 / v čísle 4 je rovna 14. dalo by se to zapsat i takto:
y (4) = 3*4 + 2
y (4) = 12 + 2
y (4) = 14

2) Definiční obor funkce
Zapisuje se: D (f) a určuje povolené hodnoty pro nezávisle proměnnou x. Někdy může být zadán, jindy je možné si ho určit. Například: y = 2/x V tomto případě nelze, aby bylo x rovno nule, protože výraz 2/x neexistuje - je to hloupost! Kdybychom v tomto případě za x dosadili nulu, za y by nám nic nevyšlo, protože by se y rovnalo absolutnímu nesmyslu. Zde je tedy definiční obor omezen na všechna reálná čísla (R) kromě nuly. To se zapíše takto: D (f) = R - { 0 } Ne vždy je, ale "podmínka" (podmínkám je to velice podobné) takto jednoduchá a především se nemusí v každém případě rovnat nule! Například pro tuto funkci: f : y = 3/2+x je definiční obor tento: D (f) = R - { -2 } Existují také případy, kde se dá definiční obor zapsat pouze intervalem. Například pro tuto funkci: y = √(x-7) je definiční obor: D (f) = <7, ∞) protože výraz pod sudými odmocninami musí být kladný! Jen si to zkuste na kalkulačce. (-2)*(-2) = 4 (mínus krát mínus dává plus), ale (-2)*(-2)*(-2) = (-8) (mínus krát mínus dává plus a krát další mínus dává opět mínus)

3) Obor hodnot funkce
zapisuje se: H (f) a označuje množinu možných y (závisí na hodnotě x). Například pro funkci : f : y = 3x + 2 s definičním oborem : D (f) = {2; 3; 5} je obor hodnot funkce tento: H (f) = {8; 11; 17} protože :


f (2) = 3*2 + 2
f (2) = 6 + 2
f (2) = 8

f (3) = 3*3 + 2
f (3) = 9 + 2
f (3) = 11


f (5) = 3*5 + 2
f (5) = 15 + 2
f (5) = 17

4) Graf funkce
Pokud dosadíme do nějaké funkce za nezávisle proměnnou nějaké číslo, které popřípadě odpovídá definičnímu oboru, dojdeme k výsledku uspořádané fuknce. Pokud tedy. Do funkce : f : y = 3x + 2 dosadíme za x 2 vyjde nám 8. Přišli jsme ted yna uspořádanou dvojici: [x,y] ϵ { [2,8] } Tato uspořádaná dvojice se také dá zaznamenat jako bod do grafu, kde je osa x vodorovná a osa y svislá. Graf funkce je závislý na definičním oboru. Pozor: v grafu funkce nikdy nejsou dva body nad sebou. Je to tak, protože když do funkce: f: y = 3x + 2 dosadíme dvojku, tak nám nikdy nemůžou vyjít dvě různá y - vždy nám může vyjít pouze jedno číslo. Ale je možné, aby vznikla z jedné funkce dosazením jiného x dvě různá y - proto je v grafu možné, aby byly dva body grafu vedle sebe. Například, pokud za x dosadíme do této funkce libovolné číslo, vyjde nám vždy osm f : y = 8 + x - x Z grafu funkce se dá také vyčíst definiční obor, nebo obor hodnot. Definiční obor se dá poznat snadno. Představte si, že graf funkce je jakási police. Vy si vezmete baterku a posvítíte si na ni seshora. Na ose x se vytvoří stín. Pak si na poličku posvítíte zetźdola. Na ose x vám vznikne druhý stín. A kydž oba stíny spojíte dohromady, vznikne vám rozsah x. Stejné je to i s oborem hodnot a osou y. Pokud grafem není přímka, ale nějká linie, která končí a začína, musíte si dát pozor, protože linie je ukončena na obou stranách puntíkem. Pokud je puntík vybarvený, hodnota do definičního oboru a do oboru hodnot patří. Pokud je puntík dutý hodnota neptř do definičního oboru ani do oboru hodnot. V těchto přípaadech, kdy grafem funkce není pouhá přímka, je definičním oborem a oborem hodnot interval, popř. vícero intervalů.

Maličkost potěší

1. prosince 2014 v 16:59 | Narsis |  Co si myslí ještěrky
Momentálně by mě asi nejvíc potěšil sníh, protože zima bez sněhu není zima. Je to tak depresivní podívat se z okna, vědět, že je pod mrazem, ale vidět jen nahé stromy bez listí a zelenou trávu. Vím, že to není žádná maličkost, ale bez sněhu si Vánoce ani nedokážu představit. A když už jsem u těch Vánoc, tak se přiznávám, že nemám ani páru o tom, co dám komu k Vánocům. Já dárky zásadně vyrábím, a tak je poměrně těžké něco zvolit. Musím být schopna to vyrobit a zároveň se to dotyčné osobě musí líbit. I když to se mnou není zas tak špatné. Babičce dám uháčkované srdíčko, protože mě naučila základ háčkování a tohle ji vždycky potěší.Pro mamku už mám také něco připravené, ale neřeknu vám to, protože by se to dověděla. Sestry mám taky vyřešené, i když nevím, zda je to maličkost, která dělá lidi šťastnými. Myslím, že takové maličkosti je velmi složité zvolit. Nikdo nevidí nikomu do hlavy. A nikdo si nemůže ověřit zda opravdu říká pravdu, musí mu hold věřit. Moje mamka to v našem věku, kdy už víme, kdo je doopravdy ježíšek, řeší jednoduše: Holky, co chcete k Vánocům? Pamatuji si, jak jsem si jako malá moc přála koťátko, ale nechápala jsem proč mi ho ježíšek nedal? To jsem tolik zlobila? Vždyť si mě ani neodnesl čert! Pak asi po třech letech marných pokusů došlo, že z nějakého důvodu koťátko nedostanu, a tak jsem ho přestala zařazovat do svého seznamu. Po několika letech jsem zjistila, kdo je ježíšek a došlo mi to. Rodiče věděli, že u nás to pro koťátko není moc vhodné. A když se tak zpětně ohlížím, tak mi to zas tolik nevadí, protože teď bych chtěla spíš dalmatina! A co byste si přáli vy k Vánocům?
(kliknutím na obrázek zjistíte odkud jsem obrázek stáhla)

Vánoce nebudou!

1. prosince 2014 v 16:30 | Narsis |  Poklady ještěrek
Nedávno jsem přečetla velmi zajímavou knihu Vánoce nebudou! Mně osobně se kniha velmi líbila. Ke konci to bylo vtipné. Předpokládala jsem sice jiný konec, ale i toto vyvrcholení se mi líbilo.
Autor: John Grisham
Celá kniha se odehrává v jakémsi městečku ve Spojených státech amerických. Hlavní postavou je Luther Krank. Se svou manželkou Norou mají dceru Blair, která se rozhodne jet do Peru, aby naučila zdejší negramotné děti číst, psát a počítat. Luther je účetní a tak si dokázal spočítat, že na minylých Vánocích utratil přes šest tisíc dolarů. Proto se rozhodl, že letos nebude slavit Vánoce. Podaří se mu přemluvit i svou manželku Noru, a tak ignorují Vánoce, nekupují vánoční stromeček, kalendář, biskupské chlebíčky a další charitativní věci. Na místo toho se rozhodnou jet na ábavní plavbu do Karibiku. To vš pak změní jeden jediný telefonát ...
Pozor: Následující část článku obsahuje spojlery!
Kliknutím na obrázek zjistíte, odkud jsem obrázek stáhla. Pokud obrázek neobsahuje hypretextový odkaz, je můj vlastní.