V rukou toho, kdo krade knihy nebo nevrací vypůjčené, by se měla knížka proměnit v dravého hada. Měla by ho ranit mrtvice a ochromit všechny jeho údy. S hlasitým křikem by měl žebronit o milost, a jeho utrpení nechť se nezmírní, dokud nepřejde v rozklad. V jeho vnitřnostech nechť hlodají knihomoli jako červ smrti, který nikdy neumírá. A až nastoupí poslední trest, nechť ho pekelný oheň navždy pohltí.
Nápis z knihovny kláštera San Pedro v Barceloně, citovaný Albertem Manguelem

Červen 2015

Marťanská kronika

23. června 2015 v 14:27 | Narsis |  Poklady ještěrek
Marťnaská kronika se mi velmi líbila. Hovoří o naší budoucnosti, i když podle dat se něco již mělo stát. Všechny povídky byly velmi zajímavé, ale některé se mi líbily víc.
Autor: Ray Bradbury
Žánr: sbírka sci-fi povídek
Je těžké vysvětlit vám dě, protože to není linka událostí, které na sebe přímo navazují, i když spolu úzce souvisí. Je to sbírka povídek, které se týkají Marsu a letů na Mars. Celé to je vlastně o tom, jak se lidé snaží dostat na Mars, o Maťanech a o tom, co by se mohlo stát, kdyby se lidé na Mars dostali.
Nechci toho vyzradit víc. A nechce se mi tady popisovat do podrobna každou povídku. Nepíšu to proto, aby někteří mohli opisovat do čtenářského deníku, ale proto, abyste se dozvěděli o krásných knížkách.

Háčkování

16. června 2015 v 17:52 | Narsis |  Háčkování
Ilustrační fotografie
Háčkování je řemeslo staré minimálně 150 let. Jde o ruční práci, která je založená na správném zacházení s háčkem a vlnou popřípadě přízí. Kombinací různých ok a sloupků lze uháčkovat šálu, svetr, botičky pro batole ale i různé drobné ozdoby. Vedle klasického háčkování existuje také tuniské háčkování. My se však zaměříme jen na to klasické.
Základními stavebními jednotkami háčkování jsou řetízková oka, pevná oka, krátké sloupky a dlouhé sloupky. Dále se můžeme setkat například s polodlouhými sloupky nebo s magickým kroužkem. Většina těchto útvarů má své vlastní značení ve schématech a svou vlastní zkratku, která se objevuje ve slovních popisech postupů.
Abychom mohli něco uháčkovat, musíme si opatřit vlnu a vhodný háček. Velikost háčku by měla odpovídat tloušťce vlny. Doporučená velikost háčku je obvykle napsána na papírovém štítku konkrétní vlny. Háčky je možné koupit v textilních obchodech společně s vlnou.
Na začátku každého háčkovaného díla je třeba vytvořit první oko. To se jako jediné nevytváří háčkem. Nejdřív je třeba vytvořit smyčku překřížením vlny. Smyčkou provlékneme vlnu vedoucí od klubíčka. Zatáhnutím za kratší část provázku vedoucího od smyčky vznikne první očko. Je lepší očko příliš neutahovat, protože by se nám s ním dál špatně pracovalo.

Řetízkové oko - ŘO


Zakreslení řetízkového oka ve schématech

Prvním okem následně protáhneme háček a vytvoříme několik řetízkových ok, která se značí ŘO. Ta se tvoří takto: háčkem protáhneme vlnu vedoucí od klubíčka, čímž vznikne řetízkové oko. Je nutné dbát na utažení jednotlivých oček. Jsou-li očka různě utažená, výsledek není příliš uspokojující.

Pevné oko - PO


Zakreslení pevného oka ve schématech

Pevná oka (PO) jsou vhodná k vytvoření kruhu nebo k zakončení řady. Pevné oko se vytvoří tak, že háček protáhneme ještě jiným okem a vlnu následně protáhneme oběma oky najednou.

Krátký sloupek - KS


Zakreslení dlouhého sloupku ve schématech

Pro použití krátkého sloupku (KS) je třeba mít vytvořenou řadu, například z řetízkových ok. Pokud chceme vytvořit celou řadu z krátkých sloupků, vytvoříme po ukončení předchozí řady jedno řetízkové oko, abychom se dostali na výši onoho krátkého sloupku. Pak háček protáhneme okem předchozí řady a protáhneme vlnu jen jedním okem. Na háčku se nám tak utvořila dvě oka. Vlnu protáhneme pomocí háčku oběma oky a krátký sloupek je zhotoven.

Dlouhý sloupek - DS

Zakreslení dlouhého sloupku ve schématech

K použití dlouhého sloupku (DS) je stejně jako u krátkého sloupku třeba předchozí řady. Pokud chceme vytvořit řadu, která bude tvořena pouze dlouhými sloupky, uháčkujeme si nejdříve tři řetízková oka. Na háček si nejdříve nahodíme vlnu. Nahozením vlny se rozumí obtočení vlny kolem háčku. Po vpichu do oka z předchozí řady protáhneme háčkem vlnu pouze jedním okem. Na háčku nám zůstala tři oka. Potom protáhneme vlnu dvěma oky. Na háčku nám tentokrát zůstala jen dvě oka. Vlnu protáhneme dvěma oky a dlouhý sloupek je hotov.

Dvakrát/třikrát nahazovaný dlouhý sloupek

Zakreslení třikrát nahazovaného dlouhého sloupku ve schématech


Je možné, že se setkáte i s dvakrát nebo třikrát nahazovaným dlouhým sloupkem. Od dlouhého sloupku se liší jen tím, že vlnu neobtočíme kolem háčku jednou ale dvakrát nebo třikrát. Počet přeškrtnutí svislé úsečky značí počet nahození.

Polosloupek

Polosloupek je stejně jako dlouhý a krátký sloupek "závislý" na existenci předchozí řady. Na háček si nahodíme vlnu a háček protáhneme okem z předchozí řady. Po té protáhneme vlnu jen okem z předchozí řady. Na rozdíl od dlouhého sloupku protáhneme nakonec vlnu všemi oky najednou.

Magický kroužek/stahovací očko

Magický kroužek se často používá při háčkování něčeho kruhového. Obvykle je možné ho nahradit několika řetízkovými oky spojenými pevným okem do kruhu. Ze všeho nejdříve si vytvoříme smyčku (vlna z klubka je vedena horem). Háček shora protáhneme smyčkou a protáhneme jí vlnu vedoucí z klubka. Dál pokračujeme, jak by to bylo kolečko z řetízkových ok. Do kruhu uháčkujeme potřebný počet řetízkových ok. Když jsou potřebná řetízková oka hotova, volným koncem stahujeme pomalu celý výtvor. Vše zakončíme pevným okem do prvního řetízkového oka. Řetízková oka lze nahradit krátkými sloupky nebo polosloupky. Může se použít i dlouhých sloupků, ale v tom případě je třeba na začátku uháčkovat nejdříve dvě řetízková oka, která budou nahrazovat první dlouhý sloupek.

Použité zdroje




Kapička

12. června 2015 v 19:23 | Narsis |  Co si myslí ještěrky
Sedím na kamenité pláži na chorvatském břehu Jaderského moře. Přede mnou se rozprostírá nekonečný oceán a jeho přílivové vlny omývají moje bosé nohy. Hledím do dáli. Mé oči sledují obzor, ale mozek ho nevnímá. Pohled mám rozostřený, jak se zamýšlím.
K čemu tu vlastně jsem? Proč tu vlastně existujeme? Je nějaký stvořitel? Jak tohle všechno vzniklo?
Je nás tu tolik ... Jsem tak bezvýznamná a přeci jsem pro několik lidí velmi důležitá. Všichni lidé, kteří jsou pro mě tolik důležití jsou také bezvýznamnými tvory. Jakou má cenu, být tak bezvýznamnými? Abychom tvořili význam jiných? K čemu to je? Kdybychom neexistovali my, mnoho amnoho bezvýznamných lidiček, nemohli by existovat ty významné firmy a prezidenti a politici. Bez nás by nebyli významní, protože být významný znamená být pro někoho důležitý. Ale to by si ti významní měli uvědomit, protože my jsme vlastně významní. Jsme natolik významní, že tvoříme vyšší významnost, významnst těch "významných" firem a osobností a nadnárodních organizací. Ale kdo se stará o nás? Nejsme snad významnější, než ty společnosti? Vždyť by to tak mělo být! jsme významnější, protože bez nás by oni významní nebyli!
Takže jsem vlastně významná, ačkoli to moc lidí neví. Kdybch neexistovala, všechni ti politici by byli méně významní, ačkoli by to nepoznali.
Jsem jen kapkou v oceánu světa. Kapkou, která tvoří tak velkou součást až je významná, ačkoli to tuší jen málo lidí.

Setkání v Malých Svatoňovicích - květen

12. června 2015 v 19:09 | Narsis |  Modelářství
Setkání v Malých Svatoňovicích se letos uskutečnilo ve dnech 7. - 10. 5. 2015. Neúčastnili se jen Češi, jelikož šlo o mezinárodní setkání, jehož účastníky byli i naši přátelé z Německa, Polska i Slovenska.
Setkání s sebou přineslo několik změn. Začali se například používat vesty. Několik členů Zababova bylo obdařeno nějakou organizační funkcí. Aby bylo na první pohled jasné, kdo velí v jaké oblasti, byli tito lidé oblečeni do různých vest. Mohli jste prvního dne potkat organizátora stavby layoutu, organizátora vybalování, nebo třeba šéfa služby strojní. Vykládání aut bylo stihnuto v rekordním čase a řidič věděl, že by měl pravděpodobně zaparkovat tam, kam ukazuje ten človíček ve svítivé vestě.
Následně jsem se poprvé setkala s kartami k lokomotivám. Ty jsem si velmi oblíbila. Představce si, že byste byli v nějaké větší stanici a přijel vám vlak. Chvíli tam stojí, zatímco vám odejde strojvůdce, protože zde končí. Freda a karty vám nechá, ale vy ne a ne si vzpomenout, co sním, protože vám ono číslo vlaku tak trochu vypadlo z hlavy. Nu a teď je tu nádherné řešení! Stačí se podívat na kartu lokomotivy, u které je zastrčen lísteček se všemi vlaky, které má daná lokomotiva odjezdit. A navíc, kdyby se ztratil nějaký "sešiťák" strojvedoucí může jet pouze podle lokomotivní karty. Sice nebude vědět žádné jiné časy, než kdy končí a začíná trasa jeho vlaku, ale o to už se přece jen postarají výpravčí.
Celé setkání běželo překvapivě hladce. Samozřejmě, že nebylo úplně dokonalé. Někteří účastníci nepřijeli v daný čas, ale těžko jim to přičítat. Situace na silnicích také nejsou vždy úplně růžové. Také jsme nejeli úplně nepřetržitě. Čas se musel dvakrát mimořádně zastavit z důvodu zkratů. Ale pokud vezmeme v potaz, že byly do layoutu zařazeny dvě zbrusu nové stanice, byl počet závad nepředstavitelně nízký.
Také vlaky byli někdy pěkně nečekané. Například jsem zažila sejšnu nebo dvě, kdy jezdilo "vé-enko", které se skládalo z osobních vagónů. Při prvním ohlášení tohoto podivného seskupení vagónů se mi do telefonního sluchátka ozvalo podivné hlášení "Nelekni se, to vé-enko je osobní." Pravděpodobně tato hlášení kolovala v těsném předstihu té nečekané skupiny vagónů po celé jeho trase.
Dále by stály za zmínku dva speciální vlaky. Jedním z nich byla souprava, jež mi byla nahlášena jako "bezpečnost práce". Byl to mimořádný vlak. Staniční podmínky byli příhodné, a tak jsem vlak ve vhodném čase mohla přijmout. Vlak s polským strojvůdcem dojel do stanice, kde čekali další dva vlaky na odjezd. "Bezpečnost práce" jsem odhlásila a nabídla dva vlaky čekající v Černé nad Úpou. Když se vlaky po mém vypravení rozjeli, mohla jsem se věnovat onomu mimořádnému vlaku. Strojvůdce mi podal papír, na němž bylo cosi napsáno polsky. Přečetla jsem dva kraťoučké textíky váhavým hlasem. Zajímalo by mne, co si o mém přednesu polštiny pomyslel můj polský kolega. Jediné, co jsem se dozvěděla, bylo: "No, nějaký alkohol by byl." Bylo tím myšleno, že nejsem úplně střízlivá, což usoudil z mého čtení. Holt neumím číst polsky z ničeho nic. Po podpisu a udání stanice, ve které jsem pracovala, jsem obdržela za odměnu, jako pejsek, který poprvé přišel k pánovi na zavolání, piškot. Po odhlášce jakéhosi vlaku, který dojel do České Skalice, jsem nabídla speciální vlak dál. Vlak se pak vydal na svou trasu a zanedlouho už stál v České Skalici. Tam už na něj čekal Olda, který mě být také podroben alkoholické zkoušce.
Následně jsem byla svědkem u zrodu druhého speciálního vlaku, který projížděl Černou nad Úpou. Viděla jsem, jak si Kníže sedá k malému stolku u cukrovaru a vybaluje vagónky z krabiček, které obsahoval jeho stříbrný kufřík. Zanedlouho se na cukrovarské koleji zjevil "pracovní vlak". I já, takový laik, jsem velmi oceňovala krásu toho nedocenitelného skvostu, co se mi zjevil takřka před očima. Malé modré prasátko mělo za sebou jeden plošiňák, vagón s jeřábem na pokládání kolejí a dva plošiňáky s nákladem kolejí. Ačkoli byl příšerně pomalý, vždy jsem byla ráda, když jsem takový krásný vlak spatřila.
Jediné, co by se dalo setkání vytknout, bylo nejednotné pojmenování míst, kde měly vagóny končit. Kdo měl tušit, že "Pánev" a Černá nad Úpou jsou totéž? To by se mělo pro příště trochu promyslet. Myslím, že jméno stanice úplně stačí a není třeba užívat další názvy.

Já toto setkání hodnotím jako to nejlepší, kterého jsem se kdy účastnila. Jednak protože jsem si krásně popovídala s mnoha lidmi, ale hlavní důvod je pravděpodobně v mnohých organizačních vylepšeních, výborném grafikonu a vhodném layoutu. Tímto vzdávám dík všem, kteří se jakýmkoli způsobem zasloužili o tak příjemné prožití pěti dní ve velmi zajímavé a zábavné společnosti. Jsem vám všem vděčná, protože bez vás všech bych nikdy nezažila takové příjemné chvíle.

Zde je odkaz na reportáž mého slovenského kolegy.
Kliknutím na obrázek zjistíte, odkud jsem obrázek stáhla. Pokud obrázek neobsahuje hypretextový odkaz, je můj vlastní.