V rukou toho, kdo krade knihy nebo nevrací vypůjčené, by se měla knížka proměnit v dravého hada. Měla by ho ranit mrtvice a ochromit všechny jeho údy. S hlasitým křikem by měl žebronit o milost, a jeho utrpení nechť se nezmírní, dokud nepřejde v rozklad. V jeho vnitřnostech nechť hlodají knihomoli jako červ smrti, který nikdy neumírá. A až nastoupí poslední trest, nechť ho pekelný oheň navždy pohltí.
Nápis z knihovny kláštera San Pedro v Barceloně, citovaný Albertem Manguelem

Erebos

4. září 2015 v 20:50 | Narsis |  Literatura
Na tuhle knížku mě navedla sestra. Není nic moc, i když některé z Vás by mohla bavit. Pro mě byla dost slabá, ačkoli se zde objevilo pár zajimavých a neotřelých prvků. Mezi ně však, aspoň dle mě, nepatří manipulování lidmi pomocí hry. Přestože je to tu trochu jiné, řekla bych, že je to něco jako lehčí verze knihy Game (a samozřejmě jejích dílů). Asi jako kdybyste vzali Game a přetvořili to na pohádku pro děti. A ten dodatek na obalu: Hra, která zabíjí! je příliš pehnaný. Celkově bych to zhodnotila, jako poměrně záživnou knihu. Není úplný propadák, ale ani žádný zázrak. Myslím, že můj názor je asi trochu ovlivněn četbou Game, protože obě knihy mají vlastně stejný motiv. Na druhou stranu se musí autorce přiznat, že zvolila vhodný drobný rozdíl mezi popisem reality a Erebosu. Pokud čtete pečlivěji, tak zjistíte, že realita není téměř vůbec popsaná - jak co vypadá apod. Nejdřív mě to dost štvalo a vytvořilo to mou počáteční nudu. Dokud jsem si toho nevšimla: naproti tomu svět Erebosu je krásně popsán. Myslím, že tím autorka chtěla u čtenářů vyvolat stejný pocit jaký prožíval Nick. Tedy, že Erebos je mnohem mnohem lepší než nějaká realita.
Autor: Ursula Poznanski
Žánr: sci-fi
Nick je obyčejným žákem na nějaké londýnské škole, ve které se zničeho nic začíná objevovta podivné cédéčko, které si žáci potajmu předávají a nemluví o něm. Jednou ho dostane i Nick. Dostane jasné instrukce: dát to doma do počítače, nikdo tam nesmí být, nesmí o otm nikomu říct. Pak Nick zjistí, že je to hra jménem Erebos. Grafika je neskutečně reálná a Nick si tam může stvořit valstní postavu a pojmenovat si ji. Se svou postavou chodí na různé výpravy, nebo se baví s ostatními u ohňů. Někdy ho posel o něco požádá. O něco, co musí splnit v reálu, takový úkol. Úkoly jsou stále těžší, jak Nick zvyšuje svoji úroveň. Je to zábava. Po chvíli to ale přeroste v něco většího.
Pozor: Následující část článku obsahuje spojlery!

Nick má otrávit svého učitele angličtiny. To Nick neudělá a hra ho vyhodí. Nick se naštve. za pár dnů se pohádá se svým nejlepším kamarádem Jemiem a ten naštvaně odjede rychle na kole, jenže mu někdo poškodil brzdy a on se dostal do nemocnice se zlomenou kyčlí, několikanásobně zlomenou nohou a otřesem mozku. Pak spolu s Emily Nick začne zjišťovat něco o Erebosu. Společně spolupracují s Victorem a Speedym. Nakonec se jim podaří zjistit, že hra má vlastně za cíl zabít pana Ortolana, protože chtěl ukrást Adrianovu otci geniální hru, kterábyla mimo jiné schopna plnohodnotné komunikace. Vlastně do ní Adrianův otec zabudoval jakousi verzi umělé inteligence. Nickovi a jeho přátelům se podaří vraždě jen tak tak zabránit. Pak se dají do sbírání informací o úkolech všech ostatních hráčů, aby si mohli celý a kompltní obrázek o hře a provedení jejího cíle. A pravda? Adrianův otec doprogramoval před svou sebevraždou tuhle hru, aby se mohl pomstít. Pak jednoho dne notář přinesl Adrianovi dopis od jeho otce společně se dvěma DVD. V dopise otec nakázal Adiranovi, aby každé DVD dal někomu, o kom si myslí, že má prázdný život. A tak sehra mohla vesel šířit dál až vyústila k pokusu o vraždu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kliknutím na obrázek zjistíte, odkud jsem obrázek stáhla. Pokud obrázek neobsahuje hypretextový odkaz, je můj vlastní.